Historie Vranovské přehrady je velmi zajímavá. V roce 2024 oslavila Vranovská přehrada již 90 let od své dostavby. Její historické mezníky jsou popsány v následujících bodech:
Záměr výstavby Vranovské přehrady
Vlastní průběh stavby Vranovské přehrady
Parametry Vranovské přehrady - VD Vranov a vodní elektrárny - VE Vranov
Historie rekreace na Vranovské přehradě
Další odkazy na historii Vranovské přehrady
Záměr výstavby Vranovské přehrady
Elektrická Podyjská dráha (Thayatal-Bahn)
Již před 1. světovou válkou se uvažovalo o zatraktivnění Podyjí, které bylo v dobových prospektech nazýváno jako „Moravské Švýcarsko“. Proto v roce 1907 Ferdinand Schmidt zpracoval projekt elektrické Podyjské dráhy (Thayatal-Bahn).
Výletní vláček měl vozit cestující ze znojemského nádraží údolím řeky Dyje přes Hardegg, Vranov nad Dyjí, Bítov, Uherčice až do Raabsu. Vzhledem ke změnám v roce 1918 a kvůli úvahám o stavbě přehrady na Dyji však tento projekt upadl v zapomnění.
Plány na stavbu Vranovské přehrady
Již v roce 1912 projednávala společnost Podyjské závody (Thayawerke) projekt na využití vodní síly postavením přehrady na Dyji. Druhým argumentem pro stavbu přehrady byla protipovodňová ochrana a třetím důvodem bylo využití přehrady k rekreaci. Nedostatek peněz však nedovolil projekt uskutečnit. O možné realizaci vodního díla se začalo hovořit opět až po vzniku Československa.
Původně bylo záměrem vybudování více přehradních stupňů. V oblasti nynější Vranovské přehrady to měly být 2 menší přehrady, a to nad původní obcí Bítov a v místě nynější hráze ve Vranově nad Dyjí. Tímto řešením by se zabránilo zatopení původní obce Bítov. Nakonec však dostalo přednost jednodušší a levnější vybudování jedné větší přehrady ve stávajícím tvaru. Z plánu na vybudování dalších přehradních stupňů v oblasti nynějšího NP Podyjí nakonec vůbec nedošlo.
Konečné rozhodnutí o stavbě přehrady nad Vranovem nad Dyjí učinila vláda ČSR v roce 1929, kdy byly stavbou Vranovské přehrady pověřeny tři firmy: Českomoravská stavební společnost v Praze, Pittel und Brausewetter v Brně a společnost Lanna v Praze.
Vlastní průběh stavby Vranovské přehrady
Doba výstavby
Doba výstavby Vranovské přehrady se uvádí mezi lety 1931 až 1934, přípravné práce probíhaly však již dříve (vybudování úzkorozchodné železniční tratě ze Šumné, převedení koryta řeky nad hrází, zbudování kamenolomu ve Švýcarské zátoce...). Rychlost výstavby přehrady byla na svou dobu unikátní a nemá obdobu ani v současné době. Na stavbě přehrady v průběhu hospodářské krize našlo práci více než 2500 lidí z okolí. Dílo bylo dokončeno za tři a půl roku a v roce roku 1933 se na podzim začala Vranovská přehrada napouštět vodou. Uvedena do provozu byla v roce 1934, po dokončení všech technických prací. Stala se ve své době největším vodním dílem na území Československa.
Nový Bítov
Společně s výstavbou vlastní přehradní hráze musela být zbudována i další díla, z nichž největšími byly mosty přes přehradní jezero u Bítova a především celá nová obec Bítov. Tato obec, která se původně nacházela na břehu Želetavky pod hradem Bítov (viz. fotogalerie "starého" Bítova), byla nově vybudována nad nedalekou zátokou Horka. "Nový" Bítov byl v tehdejším Československu první, od základu nově vybudovanou obcí . "Nový" Bítov byl vybudován i včetně veškerého zázemí (škola, kostel...).
Další podrobnosti (viz. historie "nového" Bítova).
Technické parametry Vranovské přehrady a Vodní elektrárny Vranov
|
Vranovská přehrada – VD Vranov |
Vodní elektrárna Vranov – VE Vranov |
|
Uvedení do provozu: 1934 Účel zbudování: výroba elektrické energie, protipovodňová ochrana, rekreace, v současnosti i zdroj pitné vody Typ hráze: betonová gravitační Šířka koruny hráze: 7,00 m Délka hráze v koruně: 290,50 m Výška hráze nade dnem: 47,00 m Průměrný dlouhodobý roční průtok: 9,740 m3/s Kapacita výpustí: 2 x 36,4 m3/s , 2 x 35,1 m3/s Neškodný odtok: 130 m3/s Délka přehradního jezera: cca 30 km Celkový objem vody: 132,696 mil. m3 (... další podrobnosti) |
Uvedení do provozu: 1934 Počet turbín, typ: 3 x Francisovy turbíny Výkon elektrárny: 18,9 MW Hltnost: 3 x 15 m3/s (... další podrobnosti)
|
Historie rekreace na Vranovské přehradě
I když rekreace na Vranovsku probíhala již před výstavbou Vranovské přehrady, prudký rozvoj rekreace nastal právě po dostavbě tohoto vodního díla.
Jak uvádí pan Miroslav Vaněk ve své knize o historii přehrady Vranovská přehrada, tak
„...již v roce 1934 je na protějším břehu Švýcarského údolí zřízeno koupaliště, sluneční lázně a loďkaření. Letní hosté i nedělní návštěvníci Češi i Němci používají všech těchto zařízení v hojném počtu. A odcházejí osvěženi a velmi rozradostněni. Plavba do Bítova skýtá jedinečné pohledy na lesnaté stráně a strmá skaliska, jimiž jsou břehy Dyje zde všude vroubeny. Záplava činí dojem alpského jezera…“
Až na útlum v období druhé světové války byla vždy Vranovská přehrada jedním z nejnavštěvovanějších rekreačních letovisek v naší republice, a to především kvůli atraktivnímu prostředí, čisté a velmi teplé vodě. Postupně byla v různých místech přehrady zbudována různá rekreační střediska i zázemí pro rekreanty (včetně oblíbené lodní dopravy) a nespočet rekreačních chat.
I dnes je rekreace na Vranovské přehradě velmi vyhledávaná (viz. možnosti rekreace na přehradě dnes).
Historie Vranovské přehrady - odkazy
-
"Vranovská přehrada" - kniha o historii přehrady, autor Miroslav Vaněk, nakladatelství SURSUM, možnost zakoupení knihy
-
Video Zatopené osudy – Vranovská přehrada, dokument ČT, možnost online přehrání
-
Fotogalerie lodní dopravy na Vranovské přehradě - staré fotky
-
Fotogalerie historie výstavby Vranovské přehrady - staré fotky
-
Staré fotografie Vranovské přehrady - sběratelská kolekce
-
Staré fotografie ze stavby Vranovské přehrady - sběratelská kolekce